Na politiku kašlu, teď chci lidi už jen radostně dobíjet

Při takzvaném Říčním koncertu ve středu 9. července od 19 hodin zazní skladba Vladimíra Franze vůbec poprvé. V jízdárně Louckého kláštera v podání Filharmonie Brno "doplní" Vltavu Bedřicha Smetany a Dunaj Leoše Janáčka. A Dvořákův houslový koncert. 

 

Jak vznikla speciální skladba pro znojemský festival? 

 

Moje zhruba patnáctiminutová symfonická báseň, dlouhá tedy asi jako Polednice Antonína Dvořáka či líněji zahraný Smetanův Blaník, začala vznikat asi před čtyřmi pěti lety, kdy měla vzniknout symfonie Morava. Ale pak to kdesi z provozně praktických důvodů, jak už to bývá, ustrnulo. Zůstalo jen torzo první věty. A po letech se náhle téma objevilo znovu. Jenže jsem mezitím složil dvě opery a další věci, byl jsem už docela jinde, takže jsem původní práci kromě tematického materiálu ani nepoužil, navíc tvar a téma symfonické básně jsou sevřenější. 

 

Už máte skladbu hotovou? 

 

Teď v půli června mi chybí ještě šestadvacet taktů, což jsou pro mne dva dny práce. Tři čtvrtiny skladby už má přepisovač. 

 

Páni, to bude tedy opravdu čerstvé "zboží". Nebojíte se, zda se brněnští filharmonici tak rychle skladbu naučí? 

 

Nebojím, jsou to dobří hudebníci a celé těleso je skvělé. Skladba by měla být taková virtuózní pecka, radostná a energická. Což vychází z přesvědčení, které pro mě vyplynulo z prezidentské kampaně. Totiž že teď se místo brodění tím politickým hnusem budu snažit lidi už jenom radostně dobíjet. 

 

Jak tedy poplyne vaše Morava? 

 

Pokud bychom tu "říční" tematiku brali čistě cimrmanovsky á la "Vltava je teď v Kamýku", tak to u Moravy nejde. Její vody stečou do roviny a valí se jí, nejsou tam žádné Svatojánské proudy, ale zato osa plnosti země. Morava má zkrátka jiné půvaby, ramena u Litovle, lužní lesy, Pohansko, kde se Morava stýká s Dyjí... Takže, bráno schematicky, na úvod jsou tématem prameny a kořeny, druhá část, pochopitelně konfliktnější, je člověk, třetí pak příroda a čtvrtá, nejrychlejší, oslava síly země. 

 

A co vlastně vy a Morava? 

 

Z Moravy mám polovinu předků. Praděda byl správcem žerotínských statků v Rosicích, dědeček zase prvním inženýrem v ostravských železárnách. Nejsem žádný přivandrovalec. A řeku Moravu jsem sjel na gumovém člunu v úseku mezi Moravským Pískem a Rohatcem. To je velmi zajímavé místo, písčité, řeka tam teče vápenitým kaňonem a zároveň to tam vypadá jako v džungli. Je tam taková láska pralesní... 

 

Jana Soukupová, Mladá fronta Dnes, 20. 6. 2014