ROZHOVOR: Debata k prezidentským volbám na ČT 24

(...)

 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor: Pane Franzi, vy jste před pěti lety nasbíral 87 782 podpisů, ještě jsem si to dnes v podvečer odlišoval. Měl jste obavy, že při té kontroly nebo po ní nakonec třeba spadne pod tu 50tisícovou hranici? 

 

Vladimír FRANZ: Ne, to jsem neměl, protože už při toto počtu a přece jenom určité pečlivosti, tak obavy bych měl, kdybych měl třeba 60 tisíc nasbíráno, to je možné, stát se to může a ono, i když se to kontroluje, tak mnozí lidé si nedokážou ani opsat občanku, mnohdy, a člověk se nestačí divit, kromě samozřejmě i škodolibců, kteří také existují, ale myslím, že to bylo tak jaksi v takové té kontaktní přímo, nesbíralo se to někde po hřbitovech nebo po matrikách, takže jsem se nebál. 

 

moderátor: Jenom pro doplnění, vy jste nakonec, vám zůstalo 75 709 podpisů po tom ověření, v letošním roce novinka, už jsme to zmiňovali, i občanské průkazy, číslo občanských průkazů a nebo pasů, bylo nutné doplnit, měli to kandidáti z vašeho pohledu tentokrát výrazně těžší a nebo těžší? Proti vám v té první volbě? 

 

VF: Já myslím, že to zase tak výrazně těžší není. Tam spíš byla otázka jiná, ne ani tak u tohohle počtu, ale u těch podpor z mediálních sítí, že mnohdy člověk, který je na mediální síti, nedokáže překlenout ten můstek, mezi virtualitou a realitou. Tam vlastně, aby vůbec ty lidi se přesvědčili, aby se zvedli a manuálně to šli udělat. O tom je to spíš, takhle. 

 

(...)

 

moderátor: A přímý účastník prezidentského klání z roku 2013 Vladimír Franz je stále hostem dnešní Devadesátky. Vy jste před druhým kolem podpořil Miloše Zemana, ta podpora Miloši Zemanovi trvá nadále pro tu druhou prezidentskou volbu příští rok v lednu? 

 

VF: Řeknu vám to takhle, já jsem to nebral jako boj o moc, ale jako cestu, cestu poznání, co je to společnost, co je to stát, co je to ..., a tak dále, a tak dále, čili jsem si mohl dovolit ten luxus nebýt fanouškem nikoho, a dokonce ani ne sám sebe, čili vůči tomu jsem měl odhled. To jenom asi tak. A podpořil jsem Miloše Zemana jakožto protikandidáta Karla Schwarzenberga. Kdyby tam byl někdo jiný, podpořil bych jeho. 

 

moderátor: Vy jste to komentoval, myslím, tuším, letos na jaře slovy: "Nebylo to pro mě zásadní rozhodnutí, je to jako když jedu tramvají z Anděla na Újezd. Rozhodnu se, zda pojedu 9 a nebo 15." Přiznám se, že tomu úplně nerozumím. 

 

VF: No, skutečně ne, protože pro mě opravdu ne. Tady, já jsem vůbec se nechtěl ani rozhodnout před tím, já jsem říkal svým voličům, že není dobré recyklovat minulost, nicméně to druhé kolo tak bylo a jako kandidát přece člověk nemůže strčit hlavu do písku a musí se nějak rozhodnout a holt musí nést zodpovědnost za tuto zemi v dobrém i ve zlém. 

 

moderátor: Ano, ta podpora Miloši Zemanovi, pokud vám správně rozumím, byla ad hoc v tom roce 2013 před druhým kolem, tím to skončilo. 

 

VF: Ano, tím to skončilo. 

 

moderátor: Rekapitulujete ještě po těch 5 letech to, co se tehdy odehrávalo? Tu vaši účast v prezidentské volbě? To, že jste skončil v prvním kole nebo to je uzavřená kapitola? 

 

VF: Velmi to reflektuji, osobně si myslím, že skoro nejhezčí bylo to odpracovávání si, protože opravdu objet tu republiku a seznámit se s lidmi kontaktně přímo tak, jako ženich, když jde se představit rodičům své nastávající, měl by se představit osobně a ne před sebe strkat své zákonné zástupce. Asi takhle. A člověk zjistil vlastně, co ti lidé chtějí, co potřebují, zjistil, že napříč společností a myslím, že to není jenom v Čechách, je to v Evropě i v Americe, to je, myslím, základní deficit, chybí ideál, chybí jakýkoli ideál, proto jsou lidé nespokojeni. Nu, a pak nastoupilo to vlastní, ta horká kampaň. Já nejsem naivní, a když už se chýlila ta podpisová část ke konci, říkal jsem svým kolegům, kteří mně tedy pomáhali, že bude dobré, aby se to trošku zprofesionalizovalo, aby to nebylo takové trošku jenom formou takové té květinové formy, no, ale pak, to máte stejné, jako kdybyste letěl na Mars. Do, na Kennedyho mys dojedete klidně na sáňkách, na kolečkových bruslích jakkoli, ale na Mars už potřebujete pořádnou raketu, asi byste neletěl v krabici od bot. 

 

moderátor: Mimochodem v roce 2014, o rok později jste připouštěl nový let. Vy jste tehdy v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl nebo odpověděl na otázku, zda byste do toho šel znovu do prezidentské volby, takto: "Vytvoří-li se klima, že opravdu je toto potřeba, že prezident má mít funkci spíše takového držitele a strážce grálu spíš, než být takovou mechanickou postavou, potom ano. Bude-li poptávka, bude i nabídka." Nekandidujete. Chápu to správně, že nebyla poprávka po Vladimiru Franzovi a nebo je problém spíš v pozici a postavení, které má prezident České republiky? 

 

VF: Já si myslím, že je to spíš o tom druhém, navíc já si myslím, že člověk by neměl vstupovat úplně do jedné řeky dvakrát. 

 

moderátor: To jste si v tom roce 2014 zjevně nemyslel. 

 

VF: Tak za tu dobu člověk určitě s mnohým se seznámí, a tak třeba vůči tomu i dozraje ještě jinak jako, takže myslím, že to je v pořádku. Navíc si člověk uvědomuje, že pakli by to nebylo opravdu nutné a já bych se necítil nějakým spasitelem, to zase ne, ale docela si člověk klade otázky, co ta role toho prezidenta, jaká by měla být, což mě trošku mrzí v těch televizních debatách, že se tam ptají na všechno možný, ale toto jaksi chybí. No, takže myslím, že mám svoji cestu, která je mi dána a myslím, že v ní mohu ujít docela hezký kus a udělat dobrý, dobrou práci. 

 

moderátor: Vladimír Franz, moc děkuju za to, že jste přišel a držím palce, hodně štěstí v profesním i osobním životě. 

 

VF: Děkuju také vám. 

 

ČT 24, 7. 11. 2017