Vladimír Franz rok po prezidentské volbě: Zemana bych bohužel podpořil znovu
08.01.2014 19:55
Vladimír Franz, kandidát na prezidenta v prvních českých přímých volbách hlavy státu, nevyloučil, že bude kandidovat znovu. Pokud tedy bude poptávka. Chtěl by se také případně pokusit vytvořit občanskou iniciativu. Ze své někdejší podpory Miloše Zemana zcela neslevil.
Před rokem se výtvarník Vladimír Franz stal nejbarvitější postavou prezidentských voleb. O rozhovor ho žádali novináři z New York Times nebo britského Guardianu, kteří by jinak české dění pokrývali jen z povinnosti.
Nyní chce Franz svoji publicitu přetavit v něco trvalejšího – jeho plánem je vytvořit novou občanskou iniciativu, která by přispěla k „duchovní obnově země“.
„Začínám se scházet s různými lidmi, u kterých cítím jakousi vzájemnost. Chci, aby to bylo něco volného ale zároveň aby nešlo o bublinu typu „vyměňte politiky“, říká Franz v rozhovoru pro server IHNED.cz.
Kdy naposledy vám volali z New York Times?
Zrovna mi teď nevolal nikdo, ale například v říjnu mě pozval guvernér mexického státu Querétaro na konferenci Milion mladých za Mexiko. Účastnili se ji politici, šéfové různých korporací, aktivisté i nositelé Nobelovy ceny. Byla to taková polostátní návštěva, kde jsem měl hodinový projev o tom, co se u nás dělo.
Takže vás si do Mexika pozvali jako znalce českých poměrů?
Mě si tam pozvali jako prezidentského kandidáta, jenž měl zcela atypickou kampaň. Tedy kampaň, která nebyla dopředu připravována, nebyly do ní zapojené žádné zájmové skupiny ani agentury pro výzkum veřejného mínění. Byla to kampaň, která jednoduše vsadila na srdce a člověka.
Nehraje ale v tom neutichajícím zájmu o vás roli spíše váš vzhled?
Je zvláštní, že na můj vzhled nepadl jakýkoliv dotaz. To jsou věci, které patrně řešíme už jenom my tady.
V Česku jste se za poslední rok příliš neangažoval. Před sněmovními volbami jste podpořil piráty, ale jinak o vás moc slyšet nebylo...
Ta podpora pirátů byla viditelná, protože jsem o ní mluvil v televizi. I když nemám moc rád sociální sítě a pirátům jsem řekl, že s mnohými jejich názory nesouhlasím, líbí se mi, že ta strana hledá trochu jiný tvar než ostatní.
Jinak nesmíte zapomínat, že mám také své občanské povolání, kterému se chci dále věnovat.
Kdybych měl firmu, tak tu bych mohl převést na nějakého známého, ale symfonii ani obraz za mě nikdo neudělá. Navíc se u nás nic tak zásadního nedělo, aby člověk musel vydávat každý den nějaké prohlášení, jak je v Česku běžným zvykem.
Máte pocit, že se nic nedělo? Byly přeci předčasné volby.
K předčasným volbám jsem se vyjádřil rakouským novinářům. Pak jsem nabízel českým novinám vyjádření k situaci kolem Martina Putny (jehož odmítal prezident Miloš Zeman jmenovat profesorem – pozn. red.), vzhledem k tomu, že jsem sám univerzitním profesorem a působil jsem také jako člen Rady vysokých škol i předseda Akademického senátu Akademie múzických umění. O to zájem nebyl. Místo toho se raději novináři ptali na názor nějakých hokejistů nebo koho.
Před rokem jste také avizoval, že chcete podněcovat vznik různých zákonů, které by se týkaly kultury. Pokročil jste nějak?
Říkal jsem, že by to bylo takové zbožné přání. Ale další přání bylo, že nemusím okamžitě, co jsem vyšel dveřmi, lézt někam oknem. Vlastní aktivitě se ale nebráním.
Na podzim jsem se snažil iniciovat zrekonstruování díla Jiřího Trnky, které se nám rozpadá. S takovýmito drobnými věcmi je ale bohužel u nás problém. Když kdokoliv nahoře bere návštěvu divadla nebo koncertu jako životní trest, nemůžeme se divit, že působíme jako nekulturní provincie.
Nebyl jste spíše naivní, když jste si myslel, že budete moct něco ovlivnit?
Já myslím, že ten vliv je. Během léta, když jsem potkával spoustu lidí, jsem si uvědomil, že je zde potřeba najít nějakou platformu pro duchovní obnovu společnosti. Nyní se začnu scházet s lidmi, u kterých cítím jakousi vzájemnost a začneme dumat nad tím, jaký tomu dát tvar.
Chci, aby to bylo něco volného ale zároveň, aby nešlo o žádnou bublinu typu „vyměňte politiky“.
Před druhým kolem prezidentské volby jste tvrdil, že se rozhodujete mezi ptačí a prasečí chřipkou. Volil byste znovu Miloše Zemana neboli „prasečí chřipku“?
Pokud by ta konstelace byla stejná, na svém rozhodnutí bych bohužel neměnil nic.
Druhé kolo prezidentských voleb byla katastrofa, oba dva páni jsou za zenitem. Mně je ale bližší někdo autentický než někdo, kdo je jen pomalován duhovými barvami. Dávám přednost tvrdé realitě nežli zdání.
Není ta realita až příliš tvrdá? Například spor ohledně jmenování pana Putny vás jako akademika nenechal chladným.
Pan prezident Zeman se snaží prosadit prezidentský systém, protože je technikem moci. Je důležité, že má svůj názor, ale neměl by ho míchat do výkonu pravomoci.
Akademická půda má být ale svobodné a nezávislé území a tohle musí respektovat, ať se mu to líbí, nebo nelibí.
A přesto si myslíte, že je lepší prezident, než by byl Karel Schwarzenberg?
Já nevím, jaký by byl pan Schwarzenberg prezidentem. Já o něm za poslední rok vím jenom tolik, že se jako ministr snažil prodat Lobkovický palác za cenu, která se běžně platí za přestup nějakého špičkového fotbalisty (mělo jít o zhruba 600 milionů korun, prodej nakonec zastavil pád Nečasovy vlády - pozn. red.). Jinak jsem o něm mnoho neslyšel.
Kdyby ale byl pan Schwarzenberg tak výraznou postavou a já mu křivdil, tak by nedávné sněmovní volby vyhrál s jasnou převahou. Ono se to ale jaksi nestalo.
Mnoho umělců podporovalo spíše Schwarzenberga. Vyčítali vám kolegové vaší volbu?
Ani ne. Par lidí se našlo, ale já také nikomu nevyčítám jeho názory. Asi by bylo snadnější dát hlavu do písku, ale to mě nezbavuje odpovědnosti. Což platí dvojnásob, jelikož jsem byl sám prezidentským kandidátem.
Půjdete za čtyři roky do volby znovu?
Pakliže se podaří vytvořit zmiňovanou platformu, kde by se sešlo pár slušných lidí a pakliže bude poptávka, může být i nabídka.
Vladimír Šnídl, iHNED.cz, 8. 1. 2013