Hudební babylon má vnitřní řád
Sugestivní muziku odrážející babylon hlasů a kultur, valících se během staletí přes Karlův most, složil Vladimír Franz pro film Tomáše Vorla Kamenný most. Posluchači ji najdou na stejnojmenném, převážně orchestrálním soundtracku rozčleněném do pěti hlavních skladeb, z nichž úvodní, nazvaná O Kristu, noci a drogách, přesahuje dvacet minut.
Hudba k filmu Kamenný most je kaleidoskopem zvuků, hlasů a hudebních motivů, jímž jakási tajemná ruka otáčí podle potřeby tam i zpět. Staré chorály se mísí s dětským sborem, houkáním píšťaly didgeridoo, fanfárami a mocnými nástupy varhan. Zdánlivě neutříděný hudební proud, provázený občas samotným hlasem mostu v podání Lenky Dusilové, náhle mohutní a vzpíná se vzhůru, aby se vzápětí roztříštil na kapky hudebních sól nebo osamocených hlasů. Početnému hudebnímu ansámblu a zpěvákům - mimo jiné David Koller v roli Krista či Naďa Šafratová jako Hlas kosmický - se podařilo vytvořit jakési všepohlcující hudební prostředí. Tyto kompoziční koláže však nepůsobí jako skrumáže, schopné obsáhnout cokoliv. Mají sice široké rozpětí, ale zároveň ctí vlastní vnitřní řád. Až na jednu výjimku - možná právě ve skladbě O parníku a jeptišce, která různé motivy náhle sevřela do pevnější formy, nastal svár volnosti se strukturou písně. Zpěv ztrácí interpretační jistotu a skladba působí místy až vykloubeně. Ale jinak obstojí hudba k filmu Kamenný most sama, bez obrazu. Motiv Karlova mostu, který se alespoň na chvíli stal jakými středem vesmíru, vnímavému posluchači postačí jako malá vstupní informace.
Vladimír Vlasák, MfDNES 25.10.1996