Vladimír Franz: "Mám problém se státními symboly!" Snad každý stát má své identifikační symboly Znak, vlajku, prezidentskou standartu a hymnu. Lidé je berou jako samozřejmé znaky suverenity, aniž si kladou otázku po jejich vnitřním ustrojení či smyslu. Lev, staré heraldické zvíře, král, věrné...

Jak já to vidím

10.10.2013 12:40

Komorní orchestr Berg – Sedm slov Vzhledem k tomu, že kompozici Sofie Gubaiduliny znám z interpretace renomovaných zahraničních souborů, byl jsem nesmírně příjemně překvapen úrovní pražského provedení. Je to skladba pro bajan, cello a smyčcový orchestr, která rozhodně nepoužívá jednoduchý jazyk,...

Téma s variacemi na některé otázky, které přináší tvorba Jaroslava Hovadíka

10.10.2013 12:37

(Původní text Vladimíra Franze k výstavě Jaroslava Hovadíka v Krajské galerii výtvarného umění v Litoměřicích; v katalogu byla otištěna jen druhá část.) I Plankt Doma není nikdo prorokem. Mistr tajně slavný. Hovadík, ten dělal ty informelové plastiky v 60. letech, a on má teď něco nového? Ale...

Co zatajíš a sevřeš

10.10.2013 12:36

V povídce Reelní podnik Jaroslav Hašek objevil, že se nejvíce vyplatí neukazovat NIC. Ostatně i náboženství, která disponují nezobrazitelným bohem, prokázala dějinně silnější kontinuitu nežli ta jiná. Podobně je to s náboženstvím současné společnosti – televizními soutěžemi. Ty tam jsou doby,...

Haně Burešové

10.10.2013 12:34

Řekl by velký básník: "Lvice, na předních tlapách hlavou zrající." Je Rolls-Roycem české divadelní režie, množinou vyvzdorovaného luxusního klidu, nárůstem samozřejmé hlubiny bezpečí. Podobně jako les. Jsou lesy různé. Řídké lužní, borovo-březové, kde trčí vyjevené bedly jak o pouti. A někdy...

Zářící noc

10.10.2013 12:32

Podněty Země-nebe. Tajemství. Mystika. Láska.... Dlouho jsem se obíral myšlenkou komponovat na texty sv. Jana z Kříže. Červen! Po dokončení opery se cítím vydaný a zcela vyprahlý. Impulsy? Calderónovo Znamení kříže a mystika horkých dní. Okamžik utkvění slunce v nejvyšším bodě nadhlavníku....

Dotýkání křížem krážem: Klatovsko

10.10.2013 12:30

ože. Odkud spadla, kdo ji přinesl? A co je na ní tak pěkného, existuje-li vůbec? Ticho polednic, ticho rozžhaveného kotouče bronzu, ticho utkvění v nadhlavníku. Jsou tři - roky. Bzučení kovu nad polem. A tenounký hasičský signál v dálce, zvuk dvojitého křížku na kostelní věži, znění zvuku...

Vladimír Franz píše Janu Jakubu Rybovi

10.10.2013 12:28

Bývají zimy kruté. Přemrzlý sníh trčí kolmo. Hvězdy jak jehly a šipky míří k severu. Pastýři, nedbajíce žen, obcují se stádem. Náhle světlo. Záře na jihovýchodě, zář. Krávy se zvednou, líně se loudají. Jasnost nad Betlémem. A pastýři? Jakube Jene Rybo. Buď pozdraven. A nebyla noc. Jiskrná, plná...

Chodec zmrzlým lesem

10.10.2013 09:42

Vše vyřezáno v šedi. Bílá s propastmi větví, závrať zelená a zase šedá. Bochánky trčí do nebe jako noty a je tu křídlo smrku. Křídlo černého dravce v žilobití studen do nebe. Tvrdých studní v mlčení větviček, v míře renesančních mříží, za tichého hukotu barokní rotace. Ve skřípění jasanů i kaštanů...

Praha očima malíře a skladatele Vladimíra Franze

10.10.2013 09:38

Vrůstá do polí a kaňonů, neboť ve slupkách, podobně jako u cibule či pařezů, je paměť města a řídký odstředivý sídlištní obzor vytváří ulitu našemu časoprostoru. Kdysi, v dobách prostších, četné skořápky tvořící Barrandien vyzdvihly plošinu. Odtud, z jejího okraje, mytické feministky hrozily...

<< < 1 | 2 | 3 > >>

Příležitostné texty; výběr (1991 - )

Jednotlivé texty

Vyhledávání